Debian neklade na hardware jiná omezení než ta, která jsou dána jádrem Linuxu nebo kFreeBSD a programy GNU. Tedy na libovolné počítačové architektuře, na kterou bylo přeneseno jádro Linuxu nebo kFreeBSD, knihovna libc, překladač gcc atd., a pro kterou existuje port Debianu, můžete Debian nainstalovat. Viz stránka s porty (http://www.debian.org/ports/sparc/).
Než abychom se snažili popsat všechny podporované konfigurace hardwaru pro architekturu SPARC, zaměříme se spíše na obecné informace a uvedeme odkazy na doplňující dokumentaci.
Debian GNU/Linux 7.0 podporuje jedenáct hlavních počítačových architektur a několik jejich variant.
Architektura | Označení v Debianu | Podarchitektura | Varianta |
---|---|---|---|
Intel x86 | i386 | ||
AMD64 & Intel 64 | amd64 | ||
ARM | armel | Intel IOP32x | iop32 |
Intel IXP4xx | ixp4xx | ||
Marvell Kirkwood | kirkwood | ||
Marvell Orion | orion5x | ||
Versatile | versatile | ||
ARM s hardwarovým FPU | armhf | Freescale | mx5 |
Intel IA-64 | ia64 | ||
MIPS (big endian) | mips | SGI IP22 (Indy/Indigo 2) | r4k-ip22 |
SGI IP32 (O2) | r5k-ip32 | ||
MIPS Malta (32 bit) | 4kc-malta | ||
MIPS Malta (64 bit) | 5kc-malta | ||
MIPS (little endian) | mipsel | Cobalt | cobalt |
MIPS Malta (32 bit) | 4kc-malta | ||
MIPS Malta (64 bit) | 5kc-malta | ||
IBM/Motorola PowerPC | powerpc | PowerMac | pmac |
PReP | prep | ||
Sun SPARC | sparc | sun4u | sparc64 |
sun4v | |||
IBM S/390 | s390 | IPL z VM-reader a DASD | generic |
IPL z pásky | tape | ||
64 bitové IBM S/390 | s390x | IPL z VM-reader a DASD | generic |
IPL z pásky | tape |
Debian GNU/kFreeBSD 7.0 podporuje dvě architektury.
Architektura | Označení v Debianu |
---|---|
Intel x86 | kfreebsd-i386 |
AMD64 & Intel 64 | kfreebsd-amd64 |
Tato verze dokumentu se zabývá instalací Debianu s jádrem Linux na architektuře SPARC. Pro ostatní podporované architektury jsou návody na stránkách Debian-Ports.
Sparc systémy se dají rozdělit do několika podarchitektur: sun4, sun4c, sun4d, sun4m, sun4u a sun4v. Následující seznam popisuje, které systémy patří do které kategorie a jakou míru podpory pro ně můžete očekávat.
Žádná z těchto 32 bitových podarchitektur (sparc32) již není podporovaná. Kompletní seznam strojů patřících do této třídy naleznete ve Wikipedii na stránce SPARCstation.
Poslední vydání Debianu, které ještě podporovalo sparc32, byl Etch, ovšem i ten zvládal pouze systémy sun4m. Ostatní 32 bitové podarchitektury nejsou podporovány již delší dobu.
Tato podarchitektura zahrnuje všechny 64 bitové počítače (sparc64) založené na procesoru UltraSparc a jeho klonech. Většina strojů je podporována dobře, ale na některých můžete zaznamenat problém se zaváděním z CD. Za problémy mohou chyby ve firmwaru nebo zavaděči (a můžete je obejít zavedením ze sítě). Pro jedno resp. víceprocesorové systémy použijte jádra sparc64 resp. sparc64-smp.
Toto je nejnovější přírůstek do rodiny Sparců a zahrnuje počítače založené na vícejádrových procesorech Niagara. Tyto procesory jsou nyní dostupné pouze v serverech T1000 a T2000 od Sunu a jsou podporovány velmi dobře. Použijte jádro sparc64-smp.
Procesory SPARC64 od Fujitsu používané v řadě serverů PRIMEPOWER nejsou podporovány, protože pro ně chybí podpora v linuxovém jádře.
Podrobnosti o podporovaných grafických kartách a ukazovacích zařízeních naleznete na http://xorg.freedesktop.org/. Debian GNU/Linux 7.0 je dodáván se systémem X.Org verze 7.7.
Podporována je většina grafických karet běžně dostupných ve strojích
Sparc. Grafické ovladače X.org jsou dostupné pro framebuffery sunbw2,
suncg14, suncg3, suncg6, sunleo a suntcx, karty Creator3D a Elite3D
(ovladač sunffb), video karty založené na ATI PGX24/PGX64 (ovladač
ati) a karty založené na PermediaII (ovladač glint). Abyste mohli se
systémem X.org používat kartu Elite3D, musíte navíc doinstalovat balík
afbinit
a přečíst si dokumentaci v něm
obsaženou, kde zjistíte, jak kartu aktivovat.
Není neobvyklé, že ve výchozí konfiguraci mají systémy Sparc dvě
grafické karty. V takovém případě se může stát, že Linux nepřesměruje
svůj výstup na kartu původně zvolenou firmwarem, ale na tu druhou. To
pak může vypadat, jako by se zavádění zaseklo (poslední viditelná
hláška bývá obvykle Booting
Linux...
). Jedním z možných řešení je fyzické
odstranění jedné z grafických karet. Jinou možností je zakázání jedné
karty pomocí parametru jádra. Nepožadujete-li grafický výstup, můžete
též použít sériovou konzolu. Na některých systémech se sériová konzole
aktivuje automaticky po odpojení klávesnice při vypnutém počítači.
Libovolná síťová karta (NIC) podporovaná jádrem Linux by měla být podporována i instalačním systémem. Ovladače by se měly zavádět automaticky.
To zahrnuje mnoho obecných PCI karet (na systémech s podporou PCI), ale i následující karty od Sunu:
Sun LANCE
Sun Happy Meal
Sun BigMAC
Sun QuadEthernet
MyriCOM Gigabit Ethernet
U konkrétních síťových karet bylo hlášeno několik problémů, které je vhodné zde zmínit.
Existuje několik síťových PCI karet, které se identifikují stejně, ale
jsou jsou podporovány různými ovladači. Některé karty pracují s
ovladačem tulip
, jiné s ovladačem
dfme
. Protože se karty identifikují stejně, jádro
mezi nimi nemůže rozlišit a neví, který ovladač má nahrát. Pokud to
bude zrovna ten špatný, karta může fungovat špatně, nebo dokonce
nemusí fungovat vůbec.
Jedná se o běžný problém na systémech Netra s kartami Davicom
(kompatibilní s DEC-Tulip). V tomto případě je nejspíš ten správný
ovladač tulip
. Řešením je umístit nefunkční ovladač
na černou listinu, jak popisuje část 5.3.5 – „Zapsání jaderných modulů na černou listinu“.
Jinou možností je se během instalace přepnout do shellu, odebrat
chybný modul (nebo moduly, pokud jich je nahráno víc) příkazem
modprobe -r
a následně zavést správný modul příkazem
modul
modprobe
. Je
možné, že po restartu do nového systému se opět zavede ten chybný
ovladač.
module